Šimon Caban – architekt, režisér, scenograf, divadelní a filmový tvůrce
Narozen 1963 v Praze.
1973 – 1977 pobyt v Egyptě
Studium scénografie na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze a Vysoké škole uměleckoprůmyslové v ateliéru prof. Josefa Svobody (absolutorium 1981).
V roce 1981 spolu se svým bratrem Michalem zakládají Baletní jednotku Křeč – tanečně divadelní soubor s nímž realizují vlastní představy o divadle a vizuálních produkcích. Obě inscenace Baletní Jednotky Křeč (TV 20.10 Právě tady! a Baletní jednotka Křeč na Laguně Varadero – no to snad není možný!) z prvé poloviny 80. let se staly nejen hity divadelní Prahy té doby, ale i prvními radikálními ukázkami nové divadelní poetiky stírající hranice žánrů (opera, činohra, rock, pantomima, tanec) a esteticky rozvíjející postmodernismus (Jan Dvořák Pražská 5). Zásadní pro práci souboru byla i práce s americkou choreografky Twylou Tharp ve filmu M. Formana Amadeus 1983.
V předvečer sametové revoluce koncem 80.let uvedli Cabani rockově taneční událost Show Tomáše Tracyho (BJK spolu s hudební skupinou Laura a její tygři) v pražském Paláci kultury a filmem Barvy jež byl součástí kultovního filmu celé generace Pražská 5 (1988).
Po revoluci vzniklo představení Začínáme končit a jedno z prvních site specific projektů Corpus-ex Máchňa v halách bývalého ČKD – Karlín v Praze v rámci festivalu 4+4 dny v pohybu (1999).
V roce 1999 se Šimon Caban, spolu se svou ženou, kostýmní výtvarnicí Simonou Rybákovou stávají Komisaři pro expozici české národní sekce na světové výstavě scenografie Pražské Quadriennale a získávají poprvé v historii pro Českou republiku, první cenu – Zlatou trigu.
V devadesátých letech se Cabani spolu se Simonou Rybákovou stali vyhledávaným autorským týmem pro řešení atypických jednorázových firemních presentačních akcí, které se vyznačovaly originalitou, živou jevištní akcí a suverénní profesionální realizací.
Všechny tyto zkušenosti zúročují nepřetržitě od roku 1995 dodnes jako autoři a režiséři úvodního a zakončovacího ceremoniálu Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, kde vytvářejí originální multimediální performance, jejichž proces a vývoj zmapovali v roce 2013 výstavou Cabani 18 let spolupráce s karlovarským festivalem v Galerii umění Karlových Varů a v Praze o dva roky později. V roce 2021 vydali knihu Cabani Vary 25, která shrnuje jejich dosavadní činnost pro KVIFF.
Šimon Caban má za sebou i důležitou etapu fotograficko – výtvarnou, která jej zařadila do generace grafiků a fotografů (Michal Cihlář, Miro Švolík, Tono Stano, Peter Župník aj.) jejichž tvorbu zachytila Anna Fárová v legendární výstavě „11“ v pražské Fotochemě 1988, 37 fotografů na Chmelnici 1989 následně v roce 1990 výstavou ve francouzském Arles , která byla završena zakoupením kolekce fotografií Šimona Cabana do sbírek moderního umění v Centres Pompidou v Paříži. V roce 2012 UMPRUM Muzeum v Praze, zařadilo jeho fotografickou práci v ucelené kolekci, jako jeden ze zásadních zástupců postmoderny 80. let do své fotografické sbírky.
Ve filmové tvorbě otevřel, opět s bratrem Michalem, dveře postmodernistické volnosti autorským celovečerním filmem Don Gio (1992), který reagoval na proměny pražské porevoluční kulturní společnosti na základě mozartovsko-faustovského mýtu.
Další autorský film KusPoKusu složený ze sedmi pohybově výtvarných vizí získal Zvláštní cenu na Mezinárodním televizním festivalu Zlatá Praha 1999-2001 a IMZ Dance Screen 1999 v německém Kölnu a Rose d´Or de Montreaux 1998
Z pohybově- hereckých rolí je znám jako Arnoštek z filmu Kouř Tomáše Vorla (1990)
V roce 1995 Cabany oslovila kostýmní návrhářka Simona Rybáková a fotografka Ida Soudková k režii jejich netradiční módní přehlídky, kterou se členy Pražská 5 a dalšími populárními herci, zpěváky a osobnostmi uvedli pod názvem Fešnšou ze sekndhendu, kterou uváděl David Vávra. Televizní záznam této dnes již téměř kultovní události byl v České Televizi mnohokráte reprízován.
Zatím poslední pořad pro ČT, kterým Cabani opět překročili hranice svého oboru, byl trojdílný subjektivní dokument k výročí Marie Terezie Panovnice 2017.
Za svou architektonickou práci (rodinné domy, rekonstrukce kanceláří UPP, HBO Prague atd.) dostává v roce 2004 zvláštní cenu Grand Prix Architektury.
Další kapitolu rozsáhlé tvorby Šimona Cabana (spolu s bratrem Michalem pod společnou značkou CABANI) tvoří celkové režijní a výtvarné pojetí akcí typu Louskáček (vyhlášení Grand Prix v oblasti reklamy) televizního festivalu Zlatá Praha, Ceny akademie populární hudby Anděl, státních reprezentativních zakázkách, například prezentaci nahrávky Národní hymny v Pantheonu Národního Muzea v Praze pod záštitou premiéra vlády ČR, design prostorů pro konání summitu NATO 2002 v Praze, Den české státnosti Národní muzeum 2008. V roce 2010 Cabani připravují a režírují Český národní den na EXPU v Šanghaji a v roce 2016 v Miláně. Ve dvou po sobě jdoucích ročnících 2013 (naposledy v Lucerně) a 2014 (poprvé v Rudolfinu) je v jejich režii a scéně slavnostní večer České filmové akademie Český lev.
Pro Šimona Cabana, jako scenografa je zásadní muzikál Janka Ledeckého Hamlet, které uvádí jako svou první inscenaci divadlo Kalich v Praze 1999. Pro další muzikál Galileo téhož autora už i režíruje a vytváří scénu v roce 2001. V roce 2005 byl osloven Evou Holubovou a Zuzanou Bydžovskou, aby pro ně v Divadle Kalich režíroval představení Baronky (hrálo se do roku 2021) .
V následujících letech se Šimon Caban kromě scénografie věnuje především režii v Národním divadle a Státní opeře v Praze, v pražských muzikálových divadlech Kalich, Hybernia, Broadway, ve své první režii pro Městské divadlo Brno uvádí představení Zdenka Merty a Zory Jandové Nahá múza 2010 a následně vlastní projekt Muchova epopej s hudbou Aleše Březiny. V Ostravském Národním divadle Moravskoslezském Pardon My English, Guys and Dolls, v Klicperově divadle v Hradci Králové kultovní Sexmisi. S brněnským Buranteatrem nastudoval v roce 2013 vlastní přepis klasického díla Alexndra Dumase Dáma s kaméliemi, kterou uvádí s Michalem Isteníkem v hlavní roli pod titulem Pán s kaméliemi. Se souborem Buranteatr nastudoval v roce 2016 Universální Sci-Fi jako hold tomuto žánru.
V pražském divadle Studio Dva režíruje vánoční příběh Děvčátko se zápalkami 2013 s hudbou Kryštofa Marka se kterým spolupracuje i na divadelním zpracování známého českého filmu Šíleně smutná princezna tamtéž 2016.
Po mnoha letech Cabani opět nastudují s členy vlastních souborů Baletní jednotka Křeč a Jednotka rychlého nasazení multimediální show Bond / Medea s Ivanou Chýlkovou a Petrem Fejkem v hlavních rolích (Divadlo Komedie 2016 / obnovená premiéra Studio Dva 2019). Pro divadlo Kalich nastuduje muzikál s hudbou Elvise Presleyho Srdcový král 2016. Dalšími hudebně-jevištními projekty Cabanů a Simony Rybákové byla v roce 2016 MASS/Mše Leonarda Bernsteina s Vojtou Dykem v roli Celebranta. Na přelomu roku zaplnil 02 Arenu koncert Lucie Bílé Fifty – Fifty v jejich scénické režii a v roce 2017 kabaretní show Wanted – písně Kurta Weilla v podání Dagmar Peckové zaplnila sedmnáckrát pražskou Lucernu. S tímto představením jsou o dva roky později i prvním zahraničním hostem v historii festivalu Kurta Weilla v německém Dessau. Pro Českou televizi zpracovávají Cabani výročí Marie Terezie v třídílném dokumentu Panovnice 2017.
Pro Operu Národního divadla nastudovali Cabani pod taktovkou Jana Chalupeckého klasickou operetu Orfeus v podsvětí 2017 Jacquese Offenbacha, jako nezávaznou parodii na Evropský Parlament. V roce 2018 v divadle Kalich Šimon nastuduje vlastní adaptaci muzikálu Hair/Vlasy (premiera leden 2019), a v divadle Studio Dva pak Moje tango Rona Hutchinsona s Jitkou Schneidrovou a Romanem Zachem 2018. Režíruje Jana Cinu jako Malého Prince v projektu skladatele Kryštofa Marka a ve scéně Jakuba Kopeckého 2018. Ve Slováckém divadle inscenuje v dubnu 2019 vlastní hru Kocourkov – brod , v Klicperově divadle Malý říjen L. Smoljaka a na téměř domácí scéně Studia Dva režíruje vlastní muzikálovou adaptaci čekého filmu Saxana. Vyvrcholením tohoto roku je zaplněná pražská 02 Arena na koncertě Jiřího Korna KORN70, kde jsou pod režií a scénou Cabani podepsáni.
V roce 2021 v Divadle na Fidlovačce režíruje ve vlastní divadelní adaptaci kultovní muzikál- rytmikál film Kouř.
CV v datech:
2021
expozice výstavy Buddha zblízka / Valdštejnská jízdárna – kurátorka Markéta Hánová / grafika Jana Vahalíková
Kouř – divadelní adaptace filmu v Divadle na Fidlovačce
2019
Korn70 – koncert Jiřího Korna v O2 Aréně
Saxana – divadelní adaptace filmu Divadlo Studio Dva
Bond / Medea – revidovaná verze / autorské multimediální show / divadlo Studio Dva
Malý říjen – Klicperovo divadlo Hradec Králové
Wanted – Dagmar Pecková písně Kurta Weilla festival Kurta Weilla v německém Dessau.
Kocourkov – brod – autorská hra pro Slovácké divadlo Uherské Hradiště
2018
Malý princ – hudba Kryštof Marek, scéna Jakub Kopecký Divadlo Studio Dva
Moje tango – / Ron Hutchinson / Divadlo Studio Dva
Hair / Vlasy – muzikál Divadlo Kalich
2017
Panovnice – TV dokument o Marii Terezii
Orfeus v podsvětí – Jacques Offenbach Opera Národního Divadla, dirigent Jan Chalupecký
Wanted – s Dagmar Peckovou písně Kurta Weilla v pražské Lucerně
Fifty Fifty – koncert Lucie Bílé v pražské O2 Aréně
2016
Bond / Medea – autorské multimediální show Divadlo Komedie
Šíleně smutná princezna – Divadlo Studio Dva divadelní adaptace filmu
Universální sci-fi – Buranteatr
Srdcový král – Elvis Presley / muzikál Divadlo Kalich
MASS – Leonard Bernstein / Vojtěch Dyk v roli Celebranta / dirigent Oskar Rozsa / hudební spolupráce Zdenek Merta / kostýmy Simona Rybáková
Fifty Fifty – koncert Lucie Bílé v pražské 02 Aréně
EXPO Milano – Program a režie Českého národního dne
2015
Česká kuchařka – scénář, scéna, režie Šimon Caban / kostýmy Simona Rybáková / hudba Martin Wiesner / premiéra 6.května divadlo Lampion Kladno / hrají: Ivan Vodochodský / Alena Štréblová/ Petra Tenorová / Jiří Š.Hájek / Tomáš Petřík / Petr Buchta / Jan Grundman
2014
Funny Girl – scénografie /režie Lumír Olšovský / NDM Ostrava
2013
Pán s kaméliemi – podle Dámy s kaméliemi Alexander Dumas / Premiéra 6. dubna 2013 Buranteatr Brno / hrají Michal Isteník, Kamila Zetelová / Vojtěch Blahuta / Lukáš Rieger / Vojtěch Dlask / kostýmy Simona Rybáková
Děvčátko – vánoční příběh – podle Hanse Christiana Andersena Šimon Caban scénář, scéna, režie / hudba Kryštof Marek / kostýmy Simona Rybáková / premiéra 25. listopadu
2012
Deváté srdce – scénografie / Josef Hanzlík Jan Drbohlav rež: Juraj Herz Stavovské divadlo Praha
Vánoční zázrak – scénografie / Janek Ledecký rež: Radek Baláž divadlo Broadway
Sázky z lásky / Guys and Dolls – Frank Loesser, Jo Swerling, Abe Burrows) Národní divadlo Moravskoslezské 2012 / Premiéra 10.5.2012 Divadlo Jiřího Myrona /režie /scéna Šimon Caban / překlad Pavla Hoggard / úprava textů a dramaturgie Patrick Fridrichovský / hudební nastudování Jakub Žídek / choreografie Jana Hanušová/ kostýmy Simona Rybáková /
Sexmise – Juliusz Machulski / Šimon Caban Premiéra 10.listopadu 2012 Klicperovo divadlo Hradec králové / scéna /režie Šimon Caban / dramaturgie Jana Slouková / hudba Darek Král / kostýmy Simona Rybáková
2011
Pardon My English – George a Ira Gershwin / rež/sc: Šimon Caban / Národní divadlo Moravskoslezské
2010-2014
Nahá Múza, Muchova Epopej – režie a scénografie v Brněnském Městském divadle
V bratrových režiích řeší i státní zakázky jako například prezentaci nahrávky Národní hymny v Pantheonu Národního Muzea v Praze 28.9.2008 pod záštitou premiéra vlády ČR Mirka Topolánka, slavnostní zahájení Mezinárodního mistrovství světa v klasickém lyžování Liberec 2009 a Český národní den na EXPO v Šanghaji 2010.
2009
scénografie – Rok magického myšlení (Joan Didionová, rež. Jana Kališová / Divadlo na Fidlovačce)
2008
Sklenka sherry – scénografie / Neil Simon rež: Juraj Herz / Divadlo na Jezerce
Adéla ještě nevečeřela – scénografie / Radek Baláž, Ondřej Brousek rež: R. Baláž / divadlo Broadway Praha
Familie – scénografie / Joe Di Pietro / rež. Martin Stropnický
2007
scénografie:
Carussel – rež: Roman Meluzín / Plzeňské divadlo J.K.Tyla
Jack Rozparovač – Vašo Patejdl / rež: Petr Novotný divadlo Kalich
Angelika – Michal David / rež: Josef Bednárik / divadlo Broadway Praha
Herkules a Augiášův chlív – Friedrich Dürrenmatt / rež: Jaroslav Brabec / Vinohradské divadlo Praha
Adina – Milena Jelínková / rež: Martin Stropnický / divadlo na Vinohradech
2006
Zpívání v dešti – scénografie / rež: Roman Meluzín / Plzeňské divadlo J.K.Tyla
Candide – Leonard Bernstein / rež,sc: Cabani / Státní Opera Praha
Petrolejové lampy – scénografie / Jaroslav Havlíček / rež: Juraj Herz Divadlo Na Jezerce
Golem – scénografie / K. Svoboda, Z. Zelenka, F. Renč, L. F. Hagen rež: Filip Renč / divadlo Hybernia Praha
2005
scénografie:
Can Can – rež: Roman Meluzín / Plzeňské divadlo J.K. Tyla
Člověk do každého počasí – Robert Bolt / rež: František Laurin / Východočeské divadlo Pardubice
Baronky – Michael Mackenzie / rež, sc: Šimon Caban / divadlo Kalich
2004
Jenůfa – scénografie / Leoš Janáček / rež: Aytac Manizade / Istanbulská Národní Opera a Balet
2003
Její pastorkyně – scénografie / Gabriela Preissová, Ivan Wernisch / rež: František Laurin / Východočeské divadlo Pardubice
Galileo /Janek Ledecký – rež,sc: Šimon Caban / divadlo Kalich Praha
2002
Příhody lišky Bystroušky Leoš Janáček – rež, sc: Cabani / Národní divadlo Praha
2001
scénografie:
Taková spoušť Petar Petrovič – rež: Juraj Herz / Bez zábradlí Praha
Čekání na Godota Samuel Beckett – rež: Juraj Herz / Činoherní klub Praha
2000-2008
pro Českou televizi návrhy studia pro zimní i letní Olympijské hry
1992-2009
výprava k mezinárodnímu televiznímu festivalu Zlatá Praha
Spolu se Simonou Rybákovou komisařem pro expozici české národní sekce na světové výstavě scenografie Pražské Quadriennále – získávají pro ČR první cenu – Zlatou trigu (poprvé v historii PQ, které vzniklo v roce 1967).
BJK – Corpus-ex Máchňa – haly bývalého ČKD – Karlín, Praha. V rámci festivalu 4+4 dny v pohybu.
1995-2021
scenická režie úvodního a závěrečného večera k Mezinárodnímu Filmovému Festivalu Karlovy Vary
1995-2001
architektonická výprava k Mezinárodnímu Filmovému Festivalu Karlovy Vary
1999
scénografii k muzikálu Hamlet Janek Ledecký – rež: Zdeněk Troška / divadlo Kalich Praha
1998
Nerone Arigo Boito – scénografie / rež: Orlando Montés de Oca / Státní Opera v Praze.
Kus po Kusu – tanečně výtvarný film pro Českou televizi
1997
Braniboři v Čechách Bedřich Smetana – scénografie / režie Petr Lébl / Národní divadlo Praha
1994
Má férová Josefína Martin Vačkář – scénografie / rež: Ondřej Havelka / Hudební divadlo Karlín Praha
Casanova – scénografie / choreografie, režie Robert Balogh / Divadlo J.K. Tyla Plzeň
1990
výstava divadelních prací v dánském Aarhusu spolu se Simonou Rybákovou
fotografická výstava ve francouzském Arles (spolu s Tono Stanem, Petrem Župníkem a dalšími)
zastoupení ve fotografické sbírce v Centres Pompidou – Paříž
realizuje spolu s bratrem Michalem celovečerní autorský film Don Gio
Zvláštní cena Grand Prix v architektuře za realizaci interiéru Mateřské školky v Čimicích-Praha
režie opery W.A.Mozarta Únos ze Serailu v Opeře Mozart pod názvem Serail Live!
1988
výtvarná koncepce povídky Barvy v celovečerním filmu Tomáše Vorla Pražská 5
1986
Baletní jednotka Křeč na laguně Varadero, no to snad není možný?!
1984
Baletní jednotka Křeč / Právě tady!
1983
Baletní jednotka Křeč účinkuje ve filmu Amadeus Miloše Formana
1981 – 1986
studia Vysoká škola umělecko-průmyslová (atelier scenografie – prof. Josef Svoboda), Praha
Spolu s bratrem Michalem zakládají tanečně divadelní soubor Baletní jednotka Křeč s nímž realizují divadelní představení, jednorázové multimediální akce, filmy a televizní filmy (vystupovali pod vedením choreografky Twylly Tharp ve filmu M. Formana Amadeus 1983).
1977 – 1981
studia na Střední umělecko – průmyslové škole SUPŠ Žižkov, Praha ateliér Tvorba hraček a dekorativních předmětů a ateliér scénografie.
1974
čtyřletý pobyt v Egyptě.
1963
narozen v Praze
ARCHITEKTURA / VÝBĚR
navrhuje a realizuje od designu nábytku, přes rodinné domy po administrativní interiéry.
1993
Interiér mateřské školky v Praze 8
rodinný dům v Louňovicích
1994
interiér reklamní agentury AD ve Štěpánské ulici
1996
rekonstrukce půdního bytu
Live Tile – interiér prodejny
2000
interiér postprodukčního studia UPP Žitomírská ul. Praha
rekonstrukce statku
2003
rodinný dům Hradec Králové
interiér UPP Ostrovní ul. Praha (Čestné uznání za interiér UPP 2004)
2006
návrh a realizace světelného designu Indonéské džungle ZOOPraha
2008
interiér Head Quarters HBO Česká republika
2009
rekonstrukce mezonettového bytu
2010
chalupa Krompach
2010/2012
rekonstrukce rekreační chalupy U Čápa Příchovice
2015
rekonstrukce rodinného domu Vyžlovka
PREZENTAČNÍ AKCE : www.cabani.cz
FILMY
dokumentární:
Island – rodinná dovolená 2004
Přes Alpy na kole 2007
Sokotra 2008
Jemen 2008
Tuareg Rallye 2013
Panovnice 2017
Omán 2018
VÝSTAVY A OCENĚNÍ
fotografické výstavy Fotochema Praha, Arles Francie, Aarhus Dánsko
zastoupení ve fotografických sbírkách v Centres Pompidou Paříž
a Umělecko průmyslové muzeum Praha
1990
Zvláštní cena Grand Prix v architektuře za návrh a realizaci interiéru
internátní Mateřské školky v Čimicích-Praha
1998
Zvláštní uznání Mezinárodní festival Zlatá Praha za taneční film KusPoKusu
1999
Zlatá Triga Pražské Quadriennale
2004
Čestné uznání za interiér UPP 2004 Grand Prix Architektury
2002
Art and Interior Perspex – přehlídka českého a zahraničního designu Veletržní palác
2005
World Stage Design Toronto
2011
Pražské Quadriennale – v rámci projektu Přesahy.